Vynášení Moreny

„Přišlo jaro do vsi,

kde jsi zimo, kde jsi?

Byla zima mezi náma,

a teď už je za horama,

Hu – hu – hu, jaro už je tu!“

V neděli 27.3.2011 nás čekala zcela netradiční schůzka – byla dopředu avizovaná a pro mnohé děti zcela neznámá – rozhodla jsem se děti seznamovat se starými tradicemi a obyčeji a jedním z nich je Vynášení Moreny (také Mořeny, či Mařeny), ta představuje Smrt zimy a vítání přicházejícího jara. Morenu jsme si sami, za pomoci jednoho šikovného tatínka, vyrobili – stloukli jsme latě do kříže, vycpali starou punčochu novinami, tu jsme nabodli na vrch kříže, obalili jí bílou utěrkou, navázali šátek a domalovali hrozitánský obličej, oděli do slušivé modré košile a ještě slušivější sukénky. Hoši jí řádně vycpali „břuch“, přivázali jsme improvizované ruce ze smrkových větviček a mohlo se vyrazit k Výrovce. Šli jsme polní cestou, při nesení Moreny jsme se střídali, takže každý chvilku tahal … Morenu :-) Počasí nám přálo, i když chvilku na nás zafoukal studený větřík (že by poslední snaha Zimy..? Kdoví..). Za tři čtvrtě hodiny se nám podařilo dojít k železničnímu nadjezdu, místy nás překvapila krkolomnost terénu, ale ani to nás neodradilo od vyhánění zimy. Konečně jsme došli na místo M! Pěkně nahlas jsme všichni přítomní odříkali říkadlo (viz výše) a děti po odpočítávání hodily Morenu do vody! Honem na druhý břeh, a následovat její slavnou plavbu. Dohnali jsme jí, jelikož si plula rekreačním tempem, pěkně nám pohubla (naznali klucí při pohledu na pomalu anorektickou postavu naší řádně novinami vycpané Moreny..:-) ). Co by to bylo za plavbu, kdyby se nesetkala s přírodními svízely? I my jsme měli o napětí postaráno. Při průplavu mezi „ostrůvky“ jsme stáli se zatajeným dechem a očima směrovali Morenu do širší a proudově zdatnější uličky – jak naschvál se vydala horší cestou, napětí stoupalo a úleva přišla ve chvíli, kdy se figurína otočila a hladce tak bez problému proplula. Nikdo v tu chvíli netušil, že o kus dál nás taková akční chvilka čeká ještě jednou.. Čekala, ale bohužel neměla tak šťastný konec – Morena se zarazila o kámen a dál ne a ne plout. Všichni se jí snažili všelijak pomoci, ale naše snaha byla marná. Morena uvízla a nebylo jí pomoci..Nevadí, hlavně že je mimo obec a to je přeci hlavní!!!! Teď už čekáme na teplejší počasí, a o kouzlech skřítka Jarníčka jsme se přesvědčili během štreky k Výrovce, kolem a od Výrovky – Jaro je tu na plné obrátky – JUPÍÍÍ! Za rok zase dáme Zimě co proto, až ji poženeme z vrátek Ratenic.

Ráda bych poděkovala zúčastněným rodičům za zajišťování bezpečnosti, velké snahy a príma nálady! ;-)